Blog: Zlivický čarodějný kruh

Geo: 49° 21′ 45.6″ N 14° 6′ 31.33″ E

V polovině září jsem se procházel po lesích mezi Čížovou a Vráží na Písecku. Když jsem opouštěl les, našel jsem na loukách severně od Zlivic ohromný čarodějný kruh.

Pohled ke Zlivicům, v popředí půlkruh tmavě zelené trávy

Co je to čarodějný kruh

Pod pojmem čarodějný kruh se často chápe kruh hub rostoucí na louce či v lese. Lidé si pak vyprávěli, že jsou to místa, kde tančili v noci víly a neradno člověku tento kruh překročit. V dnešní době už se ví, jak takové útvary vznikají. Houby se rozmnožují buď výtrusy, nebo podhoubím. Tomu čemu dnes říkáme houby, jsou vlastně plodnice hub vyrůstající na povrchu ze mě. Pod povrchem země se ukrývají svazky podhoubí. Některé houby ani netvoří plodnice. Nicméně i houby, které plodnice tvoří, se mohou rozmnožovat jenom díky tomuto podhoubí (=myceliu).

Představa o vzniku čarodějného kruhu je následující. Z plodnice se uvolní spora, která letí vzduchem, až někam zapadne do země a začne klíčit. Ze spory vzniká mycelium, které se dále rozrůstá v kruhu, lépe řečeno v kružnici (např. v angličtině fairy ring, fairy circle je jiný fenomén). Mycelium bychom v půdě rozlišili někdy i vizuálně jako svazky bílých vláken. Ty tedy rostou v kružnici, kde je jejich vysoká koncentrace. Naopak od středu odumírají. Jednou za čas se houba "rozhodne" a vyrostou plodnice, které vytvoří čarodějný kruh. Čarodějné kruhy vytváří řada hub jako žampiony apod. Nevznikají jen na loukách, ale i v lesích. Tento fenomén byl již vědecky zkoumán, je zde však řada otázek k zodpovězení a řada hypotéz k potvrzení či vyvrácení.

Ve svých textech označuji ale čarodějným kruhem nejenom kružnici plodnic, ale i kružnici tmavozelené trávy a kružnici nekrotické zóny. Jak podhoubí roste do šíře, potřebuje jednou za čas vodu. Tak na vnějším obvodu obalí kořínky trav (a možná i jiných rostlin) svazky mycelia a ty doslova zaschnout. Vytvoří se tak prostor nekrotické oblasti. Naopak uvnitř mycelium postupně odumírá. Jelikož obsahuje hodně živin, hlavně dusíku, ten se uvolní do půdy a tráva se zazelená. Stejný efekt tmavě zelené trávy byste docílili, kdybyste někam vysypali dusíkaté hnojivo. Stejný efekt mají jetele, které sami váží vzdušný dusík do půdy a v jejich okolí je tráva vždy zelenější.

O zlivickém kruhu

Co to je za houbu?

A teď již o samotném kruhu u Zlivic. Byl nenápadný, narazil jsem na něj čistě náhodou hledaje nekrotické zóny spojené s tmavozelenou trávou. Byl tvořen ohromným půlkruhem a pod ním dvěma cecíky. Co bylo zvláštní, že kruh pokračoval přes terénní nerovnost. Půlkruh byl na louce, která byla tak metr nad další loukou a v té přechodové části rostla také tráva. Už jsem si dříve všiml, že houby nemají celkem problém s různými terénními nerovnostmi a s objekty které jim mohou pod zemí bránit v růstu. Na spodní louce pak byly dva cecíky, respektive kruh nebyl dokončen a obě větve se vracely do středu celého kruhu.

Jednalo se zde tedy o čarodějný kruh, tmavozelené trávy. Zajímavé bylo to, jaké převýšení zdolával a pak také výskyt zvýšeného množství kvetoucích řebříčků v této zóně. Po vnější části se pak místy objevovala typická nekrotická zóna, kde rostly plodnice hub, které jsem ještě neurčil, ale které jsem ještě v čarodějných kruzích neviděl. Neznamená to ale, že tyto houby jsou původci čarodějných kruhů. Japonské výzkumy naznačují, že v takové kolonii podhoubí jakou je čarodějný kruh, se může vyskytovat více druhů hub.