Názvy vsí dle lidového vyprávění – Vojníkov

Minule jsem rozebíral, původ jména vsi Vrcovice. Dnes se budu zabývat původem jména pro sousední obec Vojníkov.

Vojníkov

Vojníkov je ves ležící v polích asi 7 km severně od Písku. Dnes se jedná o obec, pod kterou spadají ještě vsi Držov a Louka, případně i osada Spolí.

Profous má pro původ názvu této obce své obvyklé vysvětlení: dvůr osoby jménem Vojník. Kde Vojník vzniklo ze slova voják či bojovník. Podle historický materiálů víme, že současný název nese ves od roku 1924, kdy vešel v platnost zákon č. 266 Sb. o obcích. Prý již tehdy se vedla diskuse jak ves nazvat, protože někteří starousedlíci ji říkali Voníkov, jiní Vojníkov. Ve svých poznámkách jsem našel i zmínku „říkali ji i Vojník (strážci mezi Zvíkovem a Pískem)“ – ale nevím, k čemu se vztahuje. Historickými názvy pak jsou: Woynykow, Wojnikow, Wonikow, Wonikowo a Woinkow. Z místního vyprávění však vyplývá zcela jiný původ jména:

Říká se, že se osada jmenovala Zvoníkov, protože zde byla zvonice. Vesnice se nacházela v lokalitě zvané Na Bujanově a v místně dnešní vsi byla pouze ona zvonice. Postupem času se kolem zvoničky usadili lidé a z místního názvu Zvoníkov, vzniklo jméno Voníkov. Vyprávění ještě odkazují na přilehlé pohřebiště nazvané V Hrobinách.

Současná podoba kaple (2010)

No, tak a máme tu hezké vyprávění a jednu teorii. Pravdu ale nejsem schopen nyní rozklíčovat. První zmínka o obci pochází až z roku 1542, kdy jsou uváděny 3 grunty (Hesounovský, Jačkovský, Poustkovský) a jeden nově osedlý (Kotemlovský). Tedy žádný náznak toho, že by tu bydlel nějaký Voják. Po původu oněch jmen která se až do současnosti v místě uvádí, jsem nepátral, ale nezdá se mi, že by měly něco společného s vojskem či bojem. Také nevíme, kdy obec vznikla. Starší materiály se buď nedochovaly, nebo v nich Vojníkov není uveden. Pro okolní vesnice se dá ale vysledovat starší existence. Například pro Louku, dnes spadající pod Vojníkov datum 1323. Je tedy jasné, že Vojníkov nebyl založen v roce 1542, ale před tím.

Podíváme-li se ale na vyprávění musím konstatovat, že se mi zdá, že se v něm překrývá několik tisíc let. Například ono pohřebiště V Hrobinách je ve skutečnosti známé mohylové pohřebiště staré několik tisíce let. Na druhou stranu slovanský název Bujanov by mohl naznačovat nějaké osídlení, to ale v místě nebylo prokázáno. I když v místě rostou v lese ovocné stromy. To ale rostou všude možně zplanělé druhy hrušní a jabloní. Podíváme-li se pak do map stabilního katastru, který vznikal v letech 1826–1830 žádnou kapličku, tak jak ji známe nyní, ve vsi nevidím. Ledaže by se jednalo původně pouze o zvonici. No a ze staršího Prvního vojenského mapování (1764–1767) nelze nic rozumného vyčíst. Jsou vidět pouze 3 shluky objektů a vedení cest, pozice rybníků a zahrad.